Menu
Aktuality-2614 foto: shutterstock.com

Povinnost EET i pro lékaře?

3. 7. 2019 - KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.
Elektronické evidenci tržeb, neboli, jak se jí často přezdívá, EET, se pravděpodobně nevyhnou ani lékaři.

V pátek 7. 6. 2019 schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona č. 112/2016 Sb., o elektronické evidenci tržeb (zákon o EET). V rámci této novely dochází k rozšíření povinnosti EET i na další subjekty, mezi něž patří právě i poskytovatelé zdravotních služeb.

Povinnost elektronické evidence tržeb, která byla pro vybrané obory zavedena již k 1. 12. 2016 výše uvedeným zákonem, se vztahuje na veškeré tržby, které pocházejí z podnikatelské činnosti, pokud jsou uhrazeny buď v hotovosti nebo prostřednictvím šeku, směnky nebo jiným obdobným způsobem. Podle původního znění přijatého zákona se tato povinnost měla vztahovat i na tržby hrazené kartou či on-line. Dále se také povinnost EET měla vztahovat od 1. 12. 2016 na ubytovací a stravovací služby (první fáze), k 1. 3. 2017 se měl přidat velkoobchod a maloobchod (druhá fáze) spolu s ostatními činnostmi, např. svobodná povolání, doprava zemědělství (třetí fáze) a v poslední fázi od 1. 6. 2018 i vybraná řemesla a výrobní činnosti (čtvrtá fáze). Ústavní soud však svým nálezem z prosince roku 2017, sp. zn. Pl. ÚS 26/16, zrušil nejen povinnost evidovat platby kartou a online, ale i část ustanovení § 37 zákona o EET týkajícího se činností, na které se měla vztahovat třetí a čtvrtá fáze EET. Tyto činnosti jsou tedy v současné době v režimu dočasně vyloučených služeb. Toto se má změnit připravovanou novelou.

A v čem vlastně povinnost EET spočívá? Každý, kdo této povinnosti podléhá, je povinen při uskutečnění jakékoli tržby (pokud je hrazena výše uvedeným způsobem) odeslat prostřednictvím internetového připojení na server finanční správy zprávu s informacemi o této tržbě. Následně dojde k vygenerování unikátního kódu, který obchodník vytiskne na účtenku a předá zákazníkovi. Jaké důsledky má pro obchodníka tato povinnost v praxi? Obchodník musí mít k dispozici internetové připojení, prostřednictvím kterého odesílá zprávy s informacemi o jednotlivých tržbách. Toto připojení musí mít (až na výjimky) k dispozici v rámci celé „pracovní doby“. S tím se zároveň pojí i povinnost mít pokladnu, která bude odpovídat požadavkům na EET.

Jak jsme již uvedli na začátku toho článku, nově by se povinnost EET měla vztahovat i na poskytovatele zdravotních služeb. Nejprve je však třeba upozornit na to, že do tržeb, které podléhají povinnosti evidence, nepatří tržby příspěvkových organizací. Povinnosti EET se tedy i nadále vyhnou jak všechny fakultní nemocnice, tak i některé další. Navrhované znění § 11a však dále zakotvuje (pro vybrané subjekty) možnost výjimky z „klasického“ režimu EET a umožňuje jim zažádat o povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu. Tato možnost se vztahuje (při splnění dalších podmínek) na všechny fyzické osoby a dále na právnické osoby, které jsou poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímají za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny. Do této kategorie mají podle důvodové zprávy spadat ti poskytovatelé, kteří fakticky přijímají platby od zdravotní pojišťovny – možnost zvláštního režimu tak nemají „poskytovatelé, kteří poskytují pouze zdravotní služby nehrazené ze zdravotního pojištění (např. estetické kliniky)“ nebo ti, kteří poskytují hrazené zdravotní služby, které ale v konkrétních případech hrazené nejsou (např. kliniky zaměřené výhradně na cizince). „Podmínkou povolení zvláštního režimu však není, aby byly z veřejného zdravotního pojištění hrazeny všechny poskytované zdravotní služby; pokud tedy poskytovatel poskytuje jak hrazené služby pojištěncům veřejného zdravotního pojištění, tak vedle toho i nehrazené zdravotní služby nebo zdravotní služby cizincům bez veřejného zdravotního pojištění, má (za splnění ostatních podmínek) na povolení zvláštního režimu také nárok.“ Zde novela zákona umožňuje zvláštní režim kromě fyzických osob i těm právnickým osobám, které jsou poskytovateli služeb hrazených z veřejného pojištění proto, že bere ohled na dlouholetou praxi v oblasti zdravotních služeb, kdy jsou za účelem zajištění kontinuity lékařských praxí tyto praxe „předávány“ prostřednictvím osoby právnické, ačkoli se jedná o výkon činnosti, který je z povahy věci prováděn osobou fyzickou.

Pro splnění podmínek pro vznik nároku na evidování tržeb ve zvláštním režimu pak (i) poplatník nesmí být plátcem DPH, (ii) nesmí provozovat podnikatelskou činnost s více než dvěma zaměstnanci a (iii) výše příjmů poplatníka za posledních 12 kalendářních měsíců, jakožto i předpokládaná výše těchto příjmů v následujících 12 kalendářních měsících nesmí překročit 200.000, Kč. A v čem tento zjednodušený režim spočívá? Dochází ke snížení počtu údajů uváděných na účtence, kdy zde nemusí být uveden unikátní kód. V praxi to znamená, že obchodník není povinen tržbu „ihned“ elektronicky evidovat na serveru finanční správy. Naopak je však povinen podat správci daně „hromadné“ oznámení o evidovaných tržbách každé kalendářní čtvrtletí, a to do 20 dnů od konce tohoto období. Nad rámec výše uvedeného je pak povinen uchovat stejnopis evidované účtenky.

Přílohy ke stažení