Stále platí, že každodenní pití malého množství alkoholu je zdraví prospěšné?

Je naprosto pochopitelné, že v každé společnosti se vyskytují skupiny nebo osoby, které nepijí alkohol. Důvody mohou být různé a většinu z nich uznáváme jako oprávněné. Druhou skupinou jsou osoby, které tvrdí, že pití alkoholu je pro všechny pouze zdraví škodlivé a mělo by být zakázáno. Do třetí skupiny, do níž se počítám také já, patří lidé, kteří posuzují, jestli je alkohol pouze škodlivý, nebo jestli přece jenom není u některých onemocnění spíše prospěšný. Zvažujeme přitom celkové denní množství vypitého alkoholu, frekvenci pití a jeho rozložení, druh alkoholu, věk a pohlaví konzumenta a další okolnosti.

Od prvních zpráv o snížení rizika kardiovaskulárních chorob v roce 1979 uplynula již dlouhá doba. Možná, že v současné době je již všechno jinak a mírné pití alkoholu přestalo být u kardiovaskulárních onemocnění, z nichž nejhrozivější je infarkt myokardu, prospěšné. To je také hlavní argument všech osob, které problematiku vlivu alkoholu na lidské zdraví nemají podrobně prostudovanou nebo studují hlavně negativní působení alkoholu a chtějí po mně slyšet, že už dnes neplatí, že vliv alkoholu na lidské zdraví může být u určitých onemocnění příznivý. To byl zřejmě také důvod, proč byla nedávno provedena studie Association of alcohol consumption with selected cardiovascular disease outcomes: a systematic review and meta-analysis, kterou inicioval profesor W. A. Ghali z univerzity v Calgary a byla uveřejněna v British Medical Journal.

Zdrojem dat bylo 4 235 studií zveřejněných v Medline a Embase od roku 1950 do konce září 2009. Celkem 84 jich bylo vybráno pro konečné hodnocení. Kritéria pro zahrnutí do analýzy představovala celková mortalita na kardiovaskulární onemocnění, výskyt a úmrtí na koronární chorobu nebo na mozkovou cévní příhodu. Výsledky ukázaly, že relativní riziko u pijáků alkoholu ve srovnání s abstinenty bylo pro: kardiovaskulární mortalitu (21 studií) 0,75 (95% CI: 0,70–0,80), výskyt koronární choroby (29 studií) 0,71 (0,66–0,77), koronární mortalitu (31 studií) 0,75 (0,68–0,81), výskyt mozkové cévní příhody (17 studií) 0,98 (0,91–1,06), mortalitu na mozkovou cévní příhodu (10 studií) 1,06 (0,91–1,23).

U mozkové cévní příhody nebylo rozlišeno, zda se jednalo o hemoragickou, nebo o aterosklerotickou příčinu. Protože se udává, že obě příčiny mohly mít naprosto odlišné chování u alkoholiků, mohl tento fakt negativně ovlivnit konečný výsledek.

Autoři uzavírají, že mírná až střední spotřeba alkoholu snižuje riziko vzniku jimi vybraných kardiovaskulárních chorob i v současné době. O vlivu mírné a časté konzumace alkoholu byla napsána také řada zasvěcených článků v tomto časopisu.

Ronksley PE, Brien SE, Turner BJ, et al. Association of alcohol consumption with selected cardiovascular disease outcomes: a systematic review and meta-analysis. BMJ 2011;342:d671.