Matky dětí s vrozenou srdeční vadou mají v průběhu života zvýšené riziko srdečního onemocnění
Kanadská studie Nathalie Augerové a spol. z Quebeku zjistila, že matky po porodu dítěte s vrozenou srdeční vadou mají v průběhu dalšího života zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Tato studie je pozoruhodná počtem zúčastněných a samozřejmě unikátními výsledky. Autoři studovali celkem 1 084 251 žen, které porodily dítě mezi lety 1989–2013, z nichž 1 516 dětí mělo kritickou a 14 884 nekritickou vrozenou srdeční vadu. U všech matek sledovali potřebu jejich hospitalizace pro kardiovaskulární chorobu. Účastnice adjustovali na věk, počet těhotenství, výskyt preeklampsie, přidružené infekty a mateřskou deprivaci.
Výsledkem bylo, že matky, které porodily dítě s vrozenou srdeční vadou, měly ve svém dalším průběhu života větší počet hospitalizací pro kardiovaskulární problémy než matky, které porodily děti bez vrozené srdeční vady. Kardiovaskulárních hospitalizací na 1 000 osob a roků měly ženy, které porodily dítě s kritickou vrozenou srdeční vadou, celkem 3,38 (95% CI 2,67– 4,27). U matek s nekritickou vrozenou srdeční vadou četnost hospitalizací pro kardiovaskulární onemocnění poněkud klesla na 3,19 (95% CI 2,96–3,45) a u žen, které porodily dítě bez vrozené srdeční vady, byla četnost kardiovaskulárních hospitalizací v pozdějším životě nejnižší, pouze 2,42 (95% CI 2,39–2,44).
Ve srovnání s ženami, jejichž dítě nemělo žádnou vrozenou srdeční vadu, bylo riziko hospitalizace pro kardiovaskulární onemocnění u žen po porodu dítěte s kritickou vrozenou srdeční vadou 1,43krát vyšší (95% CI 1,13–1,82) a u ženy, které porodily dítě s nekritickou srdeční vadou, 1,24krát vyšší (95% CI 1,15–1,34; p < 0,0001).
Ženy, které porodily dítě s kritickou formou vrozené srdeční vady, měly 2,6násobně vyšší riziko výskytu srdečního infarktu (95% CI 1,31–5,20; p = 0,007) a trojnásobně vyšší riziko jiné aterosklerotické choroby (95% CI 1,72–5,36; p = 0,0001). Ženy, které porodily dítě s nekritickou formou vrozené srdeční vady, měly později dvojnásobný výskyt srdečního selhání (95% CI 1,53–2,82; p < 0,0001) a 2,5krát vyšší riziko plicního postižení (95% CI 1,54–4,11; p = 0,0002). Oproti ženám, které porodily dítě bez vrozené srdeční vady, bylo riziko kardiovaskulární hospitalizace u matek s dítětem s Fallotovou tetralogií 1,5krát vyšší a u žen s dítětem s hypoplastickým levým srdcem 2,2krát vyšší. Podobné korelace byly nalezeny také u žen, které porodily dítě s nekritickou formou srdeční vady, např. při nekritickém postižení plicního řečiště byla hospitalizace matek 1,7krát častější, při heterotaxii 2,4krát a při výskytu nekritického komorového nebo síňového septa 1,2krát častější.
Příčina tohoto nálezu není jasná. Nejvíce se uvažuje o vyšším stresu, který je vyvolán péčí o dítě s vrozenou srdeční vadou. Bohužel, u postižených žen nebylo možno zjistit jejich vlastní jiná rizika, jako je kouření nebo nadměrná tělesná hmotnost.
Auger N, Potter BJ, Bilodeau-Bertrand M, Paradis G. Long-term risk of cardiovascular disease in women who have had infants with heart defects. Circulation 2018;137:2321–2331.