Jak si usnadnit vedení ambulance pomocí digitálních aplikací a programů pro lékaře? Nabídka IT řešení pro ambulance je široká a může pomoci s několika procesy, které k provozu patří. Uleví od věčně zvonícího telefonu, zklidní atmosféru v čekárně, pomůže i s psaním zpráv. 

Digitální transformace zdravotnictví nabírá na síle a lékaři v ambulantní péči mají k dispozici stále širší paletu dostupných nástrojů, které mohou výrazně zefektivnit provoz ordinace, zlepšit komunikaci s dalšími poskytovateli péče a přispět ke kvalitnější péči o pacienty.

Klíčové je vybrat takové řešení, které nejen odpovídá potřebám praxe, ale zároveň splňuje legislativní požadavky a je připraveno na adopci připravovaných evropských i národních standardů elektronického zdravotnictví.

Při výběru aplikace by měl lékař vycházet z konkrétních potřeb své praxe: Jaký problém chci vyřešit? Je nástroj uživatelsky přívětivý a lze ho integrovat s mým stávajícím ambulantním informačním softwarem (AIS)? Jak je zajištěna bezpečnost dat a technická podpora? A konečně – odpovídají náklady očekávaným přínosům? Není ostuda začít s málem a postupně přidávat další nástroje, které dávají smysl.

Ambulantní informační systém je základ

Páteří všeho zůstává kvalitní a dobře integrovaný ambulantní informační systém. Při výběru dalších digitálních řešení proto hraje velkou roli to, jestli umí co největší integraci funkcí přímo v ambulantním informačním systému. Nejde přitom pouze o vizuální propojení, ale především o funkční provázanost jednotlivých modulů. Například aby vyvolávací systém plynule navazoval na virtuální čekárnu a ta byla přímo propojena s elektronickou zdravotnickou dokumentací pacienta. Opakované zadávání stejných údajů či neustálé přepínání mezi okny je pro většinu zdravotníků nejen neefektivní, ale i vyčerpávající, může být také zdrojem chyb. Ideální je, aby se v rámci jedné ordinace pracovalo s jednotnou elektronickou databází pacientů.

Standardy a interoperabilita

České zdravotnictví vstupuje do zásadní fáze digitalizace, která předpokládá celostátní výměnu některých zdravotních dat. Klíčovým tématem příštích let bude schopnost informačních systémů ve zdravotnictví spolu komunikovat – tedy takzvaná interoperabilita. Ta umožní mimo jiné plynulé předávání elektronické zdravotnické dokumentace mezi ambulancemi a nemocnicemi nebo elektronické žádanky bez nutnosti papíru. Lékaři by proto při výběru ambulantního softwaru měli klást důraz na to, zda daný systém podporuje standardy ministerstva zdravotnictví pro interoperabilitu. Tyto standardy zároveň postupně implementují evropské požadavky na interoperabilitu do českého prostředí, což zajišťuje kompatibilitu i s budoucím evropským sdílením zdravotnických dat. Jen tak budou lékaři připraveni na změny, které jsou nejen nezbytné, ale i nevyhnutelné.

Zvažte profesionální poradenství

Digitalizací lze reálně a měřitelně šetřit čas, nervy i peníze – ať už formou úspor, nebo navýšením příjmů. Na druhé straně ale existuje řada nedotažených, chybových či legislativně pochybných řešení, a bohužel i zjevné podvody.

Digitální nástroje mohou být pro lékaře v primární péči obrovským přínosem – šetří čas strávený administrativou a telefonováním, zpřehledňují komunikaci s pacienty i kolegy a mohou podpořit bezpečnost preskripce díky kontrole interakcí. Klíčem k úspěchu je ale správný výběr a implementace. Stejnou úlohu mohou dva dodavatelé vyřešit fantasticky anebo tragicky.

Reference od jiných uživatelů pomohou, ale jejich původní situace v ambulanci, potřeby i uživatelské vnímání nástrojů mohou být odlišné. Při výběru konkrétní služby nebo zboží se nenechte nikdy do ničeho tlačit, nechte si čas na rozmyšlenou a poradu s kolegy a s odborníkem. Nikdy nic neobjednávejte na základě telefonické nabídky nějaké firmy bez předchozího průzkumu trhu a porady s nezávislým důvěryhodným odborníkem. Investice do poradenství v oblasti digitalizace se většinou bohatě vrátí. Lékaři se ji zdráhají použít nebo na ní chtějí ušetřit, ale chybně uzavřené smlouvy a spontánní nákupy se mohou drasticky prodražit.

Do jazykových modelů nepište citlivá data

Využívání digitálních pomocníků má samozřejmě svá rizika. Opatrnost je namístě především v oblasti bezpečnosti dat pacientů – vždy je třeba ověřit soulad s GDPR a zabezpečení daného řešení.

Specifickou kapitolou jsou pak jazykové modely jako ChatGPT, které mohou pomoci s formulací textů, ale nikdy nesmějí nahradit lékařský úsudek a nesmějí se do nich zadávat citlivá data pacientů. Veškerý výstup AI je nutné kriticky zkontrolovat.

Dalším rizikem je takzvaná alert fatigue – přemíra upozornění z různých systémů, která může vést k jejich ignorování, nebo naopak přílišná závislost na technologii, která otupuje vlastní klinické uvažování.

Výběr programu pro lékaře krok za krokem

Při zavádění digitálních nástrojů v ordinaci je vhodné řídit se několika osvědčenými zásadami: Nejprve jasně definovat problém, který má technologie řešit, klást důraz na integraci s existující infrastrukturou, zohlednit uživatelskou přívětivost, dbát na bezpečnost a ochranu osobních údajů v souladu s GDPR, vyhodnotit poměr nákladů a přínosů, zajistit technickou podporu. Definujte si svůj problém s pomocí jednoduchého kontrolního seznamu:

1. Integrace (propojovat, co již mám, předcházet duplikování a konfliktům).
2. Uživatelská přívětivost.
3. Bezpečnost a soukromí (GDPR! – kde budou data uložena, jaká je důvěryhodnost poskytovatele řešení).
4. Náklady vs. přínosy.
5. Technická podpora.
6. Pilotní provoz.
7. Komunikace změn.

Stručný přehled digitálních aplikací pro snazší vedení ordinace najdete zde

Michal Opařil, redakce MEDICAL TRIBUNE CZ

Spoluautor Michal Opatřil je konzultant a specialista na zdravotnické procesy a elektronické zdravotnictví, majitel UmbrellaTeam