Praktici musí mít větší pravomoci v léčbě chronického selhání srdce, ledvin nebo cukrovky. Shodli se na tom čeští, slovenští a polští praktičtí lékaři, kteří se v březnu sjeli do Prahy, aby řešili, jak vlně pacientů s těmito chorobami čelit. Postkomunistické země totiž trápí výrazně vyšší počty pacientů s nemocným srdcem či ledvinami než země západního bloku. Praktici ze Slovenska, Polska a ČR vidí řešení ve větších investicích do prevence a ve včasném záchytu nemocí. Posílení pravomocí praktiků by podle nich mělo jít ruku v ruce s možností předepisovat na tato onemocnění moderní léky. 

„S chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem 2. typu se v Česku potýkají statisíce lidí. Celosvětově je takto nemocných přes miliardu a asi 20 milionů osob na tyto choroby zemře. Česká republika, Polsko a Slovensko i 30 let po pádu železné opony stále bojují s vysokým výskytem kardiovaskulárních a metabolických onemocnění,“ prohlásil předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. I když se podle něj situace pomalu zlepšuje, stále se nedaří dohnat země na západ od nás. Jak se experti z Česka, Polska a Slovenska shodli, situaci by pomohlo posílení role praktiků, především aby mohli včas zachytit rizikové pacienty, kteří k jedné z chorob směřují. Nutné je podle nich také péči lépe koordinovat – praktici by v tomto ohledu měli fungovat jako „manažeři“ péče o pacienty. „Pracujeme intenzivně na změně náplně preventivních prohlídek, abychom uměli tato onemocnění dříve zachytit. Jen to ale nestačí. S lidmi, kteří jsou v riziku, musíme být schopni něco dělat, a k tomu nám chybějí kompetence. Především možnost předepisovat moderní léky, které by rozvoji nemocí zabránily. Stejný problém řeší kolegové na Slovensku a donedávna i v Polsku, kde už ale praktici mohou předepisovat veškeré moderní léky bez omezení,“ zmínil na jednání MUDr. Šonka.

Zpočátku je totiž možné vzniku nemoci zabránit – když například pacient spolupracuje a změní dosavadní nezdravý životní styl. Nebo nemoc o několik let oddálit tím, že se zavčas nasadí léky, které ji zkrotí. „Dnes už máme prostředky, jak sledovat, zda u rizikového jedince nedochází k selhání ledvin, k rozvoji cukrovky nebo srdečnímu kolapsu,“ dodal MUDr. Šonka. Polští, slovenští a čeští praktici se podle něj nachází v přibližně stejné situaci. „Po téměř 60 letech sovětského modelu poskytování zdravotní péče je třeba dát všeobecným lékařům co nejvíce kompetencí k tomu, aby mohli poskytovat péči, která bude komplexní. Na tomto poli s českými a polskými kolegy sdílíme společnou minulost a dědictví v podobě vysokého počtu pacientů s chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem. Řešení v jednotlivých zemích se ale mírně liší, proto se navzájem stále inspirujeme a intenzivně si předáváme zkušenosti,“ říká MUDr. Peter Lipovský, viceprezident Slovenské spoľočnosti všeobecného praktického lekárstva. Polští praktičtí lékaři například v reakci na vlnu nových pacientů již druhým rokem zavádí tzv. koordinovanou péči, kdy má praktik větší pravomoci v oblasti diabetologie, kardiologie, endokrinologie, pneumologie a nefrologie. „Dobře zavedená koordinovaná péče představuje velmi dobrý model pro fungování primární péče. S rostoucím počtem pacientů trpících cukrovkou, hypertenzí nebo jinými civilizačními chorobami jsou taková řešení stále důležitější. Stárnoucí společnosti nebudeme moci poskytovat péči pouze s využitím ambulantních specialistů,“ řekl Dr. Aleksander Biesiada z Polské společnosti rodinného lékařství. Podle prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D., předsedy České asociace preventivní kardiologie, často jedno z civilizačních onemocnění provází, podmiňuje a zhoršuje druhé. „Až 60 % lidí se srdečním selháním trpí zároveň selháním ledvin. Přibližně 37 % pacientů s diabetem má chronické onemocnění ledvin a 44 % osob se selháním srdce má zároveň cukrovku 2. typu. Všechno má navíc stejného jmenovatele – věk, obezitu, vysoký tlak a aterosklerotické onemocnění tepen. Tito pacienti také mívají vysoký cholesterol nebo depresi,“ popisuje prof. Vrablík. Jak dále uvádí, na vině je špatná zdravotní gramotnost a často i postoj zakořeněný z minulých dob – „o mé zdraví se stará lékař, ne já“. „V Česku se pořád hodně kouří, jsme 2. až 3. v Evropě v konzumaci alkoholu, málo se hýbeme a nejíme dost ovoce a zeleniny. Celkem 66 % Čechů trpí nadváhou a obezitou. Máme tady 2,5 milionu lidí s vysokým tlakem, 1,2 milionu osob s cukrovkou a 85 % dospělé populace s dyslipidemií,“ pokračuje prof. Vrablík a připomíná, že výhled do budoucna není o nic růžovější – 33 % dětí má nadváhu a obezitu a u značné části adolescentů je stále populární kouření.