Tisíce aktivně sportujících dětí každý rok podstupují zátěžové testy, které po nich vyžadují sportovní svazy. Jejich prostřednictvím posuzují výkonnost dětí a reakci dětského organismu na zátěž. Podle kardiologů je však u malých dětí hodnota zátěžových testů ne úplně vypovídající a omezená. Ani opakovaně prováděné testy s dobrým výsledkem navíc nezaručí, že u dětí nemůže později dojít k srdečnímu onemocnění. Význam zátěžových testů v medicíně budou řešit tisíce lékařů na 31. výročním sjezdu České kardiologické společnosti, který startuje 13. května v Brně.

„Zátěžové testy jsou důležité u pacientů se srdečním selháním. Využívají se také k tomu, abychom odhalili špatné prokrvení srdečního svalu, tzv. ischemii myokardu. To jsou naše dva hlavní důvody pro toto testování,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA. Podle něj jsou ale zátěžové testy v rámci prevence zejména u nejmenších dětí nadužívány. „Jejich výpovědní hodnota je hodně specifická a omezená pouze na určité situace, a tak pro některé druhy sportů nejsou u malých dětí přínosné,“ vysvětluje prof. Linhart. „Pokud se při zátěžových testech ukáže, že jedinec má srdce a plíce v pořádku a je zdatný, jeho prognóza je samozřejmě dobrá. U takto testovaných dětí i dospělých existuje vysoká šance, že budou zdraví. Neznamená to ale absolutní jistotu, že nemají nějakou skrytou srdeční vadu a že u nich později nemůže dojít k srdečnímu onemocnění včetně srdečního selhání, poruch srdečního rytmu či u dospělých k infarktu myokardu.“

Vyšetření pomocí zátěžového testu se provádí nejčastěji na speciálně upraveném rotopedu. Pacient má na hrudníku přilepené elektrody, pomocí nichž je snímáno EKG. „Je to jediný způsob, který umožní vidět člověka v zátěžových podmínkách. Většina osob má totiž problémy právě při námaze. Obecně se v medicíně tyto testy užívají málo, když se ale podíváme na tělovýchovné lékařství a preventivní sportovní prohlídky, tam je to opačné,“ říká doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., z Centra sportovní kardiologie II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Podle prof. MUDr. Elišky Sovové, Ph.D., MBA, přednostky Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z Fakultní nemocnice Olomouc, mají zátěžové testy velký význam u dospělých a starších sportovců. „Klasické EKG totiž neukáže, jak se bude srdce chovat při sportu. V platné legislativě jsou navíc přesně vyjmenovány druhy sportů, u kterých jsou zátěžové testy povinnou součástí vyšetření. A tam smysl určitě mají,“ říká prof. Sovová.

Kardiologové se shodují na tom, že by preventivní prohlídky aktivně sportujících dětí měly být daleko komplexnější. „Kromě srdce a cév by se měl vyšetřit i pohybový aparát a zjistit také, zda děti netrpí i jiným onemocněním, například mentální anorexií nebo astmatem,“ zdůrazňuje docent Tuka. Velkým přínosem by podle něj bylo, kdyby vedoucí lékaři sportovních svazů dokázali sami rozumně určit obsahy preventivních prohlídek dětí. „Problém ale je, že i když se Česká společnost tělovýchovného lékařství opakovaně snažila se svazy jednat, ty s ní moc nekomunikují. Často se tak u malých sportujících dětí bohužel lpí na věcech, které jsou zbytné, což zatěžuje systém,“ dodává odborník.